Vývoj a současnost
Ohlas knihy Scouting for Boys nezůstal omezen pouze na Británii. Už v roce 1908 vznikly první skautské oddíly v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, a v dalších letech se hnutí rychle šířilo do dalších zemí. B.P. si přál, aby britský původ a identita skautingu neupadly v zapomnění a požádal proto krále, aby skautingu udělil Královskou Chartu skautingu. Král bez váhání vyhověl: k udělení Charty, aktu, který představoval významné právní zakotvení skautské organizace, došlo 4. ledna 1912. Později získal Královskou Chartu i dívčí skauting.
V tomto roce došlo i k další důležité události: 30. října 1912 se B.P. oženil se slečnou Olave Saint Clair Soames, s níž se seznámil při cestě lodí na jaře tohoto roku, a která byla přesně o 32 let mladší (narodila se, stejně jako on, 22. února). Jeho žena se ihned zapojila do služby skautskému hnutí: v roce 1916 byla jmenována "vrchní zpravodajkou" hnutí, v roce 1918 byl tento titul změněn na "Chief Guide" - "Náčelní skautek", a v roce 1930 byla Lady B.P. jmenována první a poslední "Světovou náčelní skautek" ("Chief Guide of the World").
Vývoj a šíření skautingu pokračovalo. V roce 1920 se v Londýně konalo první skautské Jamboree: mezinárodní setkání všech skautů, na němž byl B.P. spontánně uznán světovým skautským náčelníkem. Krátce před začátkem jamboree proběhla první mezinárodní skautská konference, která rozhodla o vytvoření mezionárodního skautského ústředí. K tomu došlo v roce 1922 na druhé skautské konferenci v Paříži, kde byla rovněž přijata Skautská ústava. To byl zrod mezinárodního chlapeckého skautského ústředí, které teprve v roce 1973 dostalo název Světová organizace skuatského hnutí, zkráceně WOSM (World Organization of the Scout Movement). Sídlo ústředí bylo nejprve v Londýně, v r.1958 bylo přesunuto do Ottawy a konečně v r. 1968 do Ženevy.
Pokud se týče mezinárodní organizace skautek, již v roce 1919 vytvořila Olave B.P. Mezinárodní radu skautek, jako prostředek pro vzájemnou komunikaci národních organizací. V roce 1920 se pak konala první mezinárodní konference skautek, a v roce 1928 byla založena Světová asociace skautek - WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts) se sídlem v Londýně. I přes určité problémy a mírně odlišné přístupy obou organizací (např. WOSM se od r. 1973 nepovažuje za výlučně chlapeckou organizaci a spíše se pokládá za reprezentanta Baden-Powellova skautingu jako takového, naproti tomu WAGGGS klade důraz na svébytnou identitu dívčího skautingu) spolu obě světová ústředí vzájemně spolupracují.
V souvislosti s WOSM a WAGGGS je třeba zmínit dvě mezinárodní organizace sdružující katolické skautské organizace: je to Mezinárodní konference katolických skautů (ICCS - International Catholic Conference of Scouting) a Mezinárodní konference katolických skautek (ICCG - International Catholic Conference of Guiding). Tyto organizace nevystupují jako konkurentí WOSM a WAGGGS, nýbrž jsou členy těchto organizací a vzájemně spolupracují. Jedná se tedy o jakousi katolickou platformu v rámci WOSM a WAGGGS.
K WAGGGS a WOSM se dále druží ještě Mezinárodní společenství skautů a skautek (ISGF - International Scout and Guide Fellowship, do roku 1996 IFOFSAG - International Fellowship of Former Scouts and Guides), organizace sdružující dospělé skauty, která byla založena v roce 1953 "s plným a vřelým souhlasem" (budoucího) WOSM a WAGGGS. Sídlem ISGF je Brusel, a jejím cílem je uvádět v život skautský ideál služby, zůstat ve styku se skautingem, podporovat celosvětový skauting a posilovat kontakty všech svých členů.
Kromě WOSM, WAGGGS a ISGF, které se společně považují za právoplatné a výlučné reprezentanty Baden-Powellovského skautingu, existují i mnohem menší mezinárodní organizace konkurenční, které zmíněné "trojce" většinou vytýkají odklon od původních idejí zakladatele. Jejich existence souvisí rovněž s faktem, že politikou WOSM a WAGGGS je, že připouštějí členství pouze jediné organizace z každého státu: ve většině zemí však existuje více skautských organizací, často i více než deset.
První z těchto konkurenčních organizací Mezinárodní unie evropských skautek a skautů - Federace evropského skautingu (L’Union Internationale des Guides et Scouts d'Europe - Fédération du Scoutisme Européen; zkratka UIGSE-FSE, případně pouze jedno z toho), vznikla v roce 1963 podpisem "Federální smlouvy" mezi několika evropskými křesťanskými skautskými organizacemi; avšak myšlenka mezinárodní skautské organizace hlásící se zásadně ke křesťanské víře a evropské kultuře jako ke svému myšlenkovému základu již předtím několik let klíčila v Německu a ve Francii. UIGSE-FSE se definuje jako mezinárodní skautská asociace národních organizací, jejímž cílem je uskutečňovat Baden-Powellův skauting na evropských křesťanských základech a která vyznává ideu jednotné Evropy. Vedle Baden-Powella se hlásí též k zakladateli skautingu ve Francii, katolickému knězi Jacquesovi Sevinovi (1882-1951). Sídlem "Euroskautů", jak u nás bývají nazýváni, je Château-Landon, Route de Montargis ve Francii, a jejich členské organizace existují ve vícero evropských státech a v Québecu - jedná se převážně, ale ne výlučně, o katolické skautské organizace. Zdá se, že UIGSE a předchozí tři organizace neudržují navzájem žádné styky.
Mimo tyto existují v mnoha zemích organizace hlásící se ke skautingu, které nejsou členy žádných mezinárodních organizací. V roce 1996 vznikla v německém Laubachu Světová federace nezávislých skautů (WFIS, World Federation of Independent Scouts), která si klade za cíl tyto nezávislé skautské organizace spojovat a organizovat společné tábory, vůdcovské kursy a jamboree. Federace je rovněž orientována spíše tradicionalisticky (má jistou návaznost na anglickou Baden-Powell Scouts' Association vzniknuvší v roce 1970 a hlásící se k tradičnímu skautingu, které se stala členem WFIS). Evropská sekce Federace vznikla v roce 1999 a sdružuje více než 10 skautských organizací z různých evropských států, zvláště z Německa. Další členské organizace Federace existují v Severní a Jižní Americe a v Japonsku; celkem Federace sdružuje více než 50 organizací z cca. 30 zemí.